Co jsou zemní kotvy

Systém dynamicky hnaných zemních kotev (Percussion Driven Earth Anchors - PDEA^®) firmy Platipus jsou jsou unikátním, moderním a univerzálním nástrojem, který může být použit ve většině typů zemin.

Oblasti použití zemních kotev

Zemní kotvy se využívají ve stavebnictví pro stabilizaci svahů a zářezů, kotvení zdí a opěr, kotvení potrubí, sloupů. Dále v zemědělství pro kotvení sloupků ve vinohradech a ovocných sadech, v arboristice pro kotvení stromů. Lze je použít pro kotvení různých konstrukcí, např. fotovoltaických panelů v parcích, party stanů, zahradních staveb jako domky, přístřešky aj.

Princip zemních kotev

Kotvy sestávají obecně z pěti komponent, kterými jsou: kořen, přechodový díl, táhlo (pramencové nebo tyčové), roznášecí podložka a ukončovací díl. Každá z komponent má více variant, takže jejich vzájemné kombinování umožňuje reagovat prakticky na jakékoliv podmínky konkrétního projektu.

Díky tomu je možné nasadit technologii mechanických kotev nejenom v otevřeném a dobře přístupném území, ale i ve stísněných podmínkách, kam se nedostanou ani ty nejmenší mechanismy a veškeré práce musejí být prováděny s manuálně manipulovatelnými nástroji.

Princip přenosu síly z táhla do kořene a z kořene do okolní půdy je mechanický. Kotva se nejprve pomocí instalační tyče vhání příklepem do země, po jejím vytažení se táhlo kotvy upne do hydraulického lisu a napíná se na sílu stanovenou návrhem.

Typické chování kotev

V prvotní fázi napínání se kořen vzpříčí a opře do okolní půdy, která začne postupnou mobilizací smykové pevnosti klást odpor. V další fázi napínání dochází ke stlačování a zpevňování půdy, v této fázi se standardně dosahuje návrhové síly. Při dalším zatěžování již dochází k vyčerpání smykové pevnosti zeminy a k porušení kotvy.

Pracovní diagram aktivace kotvy

Rozložení napětí a únosnost

Mezní únosnost kotvy v zemině je definována zatížením, při kterém koncentrace napětí bezprostředně před kotvou překročí únosnost zeminy.

Mezi faktory, které ovlivňují mezní únosnost kotvy, patří:

• Mechnické vlastnosti zeminy
• Velikost a tvar kotvy
• Hloubka instalace
• Působící zatížení

Zemní kotvy Platipus se mimořádně dobře osvědčují v zemním prostředí s podílem zrnitých složek (typicky jíly nebo hlíny písčité, štěrkovité). V soudržných zeminách s menším podílem štěrkovitých nebo písčitých složek, jako jsou měkké náplavové hlíny, mohou vyžadovat větší velikost kotvy anebo větší hloubku pro dosažení návrhového zatížení.